Vztah mezi reprodukčními biotechnologiemi a principy trvalé udržitelnosti představuje komplexní problematiku, která vyžaduje vědecky podložené posouzení. Embryotransfer jako klíčová biotechnologie v moderním chovu skotu může přispívat k udržitelným cílem několika způsoby, současně však vyvolává otázky o své vlastní environmentální odpovědnosti.

Zajištění kvalitního a udržitelného stravování dětí ve školních jídelnách není jen otázkou výživy. Je to také příležitost, jak podpořit české zemědělce, posílit regionální ekonomiku a snížit ekologickou zátěž způsobenou dlouhými dopravními řetězci. Téma uplatnění biopotravin a lokální produkce v rámci veřejného stravování rezonovalo i na květnovém setkání Tematické pracovní skupiny Uplatnění lokálních potravin ve veřejném stravování (TPS) při Celostátní síti pro venkov v Národním zemědělském muzeu v Praze.

Jeden z diskontních řetězců, které fungují na trhu našich západních sousedů, oznámil, že chce zákazníky lépe informovat o welfare zvířat. Aldi Süd již nebude nabízet vepřové chlazené čerstvé maso podle druhu a partie, ale hlavním třídícím hlediskem se stane welfare zvířat, od kterých bude maso pocházet.

Provoz vlastní biometanové stanice nedávno slavnostně zahájila společnost Paseka zemědělská v Krakořicích u Šternberka na Olomoucku. Investovala do ní 200 milionů korun. Zemědělská společnost dodává biometan do distribuční plynové sítě provozované společností GasNet. Uvedla to předsedkyně představenstva Paseky zemědělské Jana Krasulová.

Společnosti Krone, Siloking a smaXtec ve společném projektu řeší, jak optimalizovat produkci mléka pomocí inovativních technologií s ohledem na stopu CO2.

Pěstování bez chemie tvoří základ ekologického přístupu belgické školky Boomkwekerij Duchêne. Tento rodinný podnik v praxi spojuje zdravou půdu, biodiverzitu, řízené hospodaření s vodou a sociální odpovědnost. Výsledkem je udržitelný systém produkce okrasných dřevin s minimem vnějších vstupů a maximálním respektem k přírodě.

V rámci projektu financovaného z programu Smart Akcelerátor III – Věda v praxi obcí II (Středočeské inovační centrum) zorganizoval koncem dubna Odbor fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚKOZ) workshop o pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) na zemědělské půdě k následnému samozásobení obcí dřevní hmotou pro vytápění. Součástí workshopu byla i praktická ukázka správné ruční výsadby řízků japonského topolu.

Digitalizace a precizní zemědělství představují obrovský potenciál pro zefektivnění výroby, optimalizaci nákladů a šetrnější hospodaření. Jde však o komplexní systém, jehož úspěšné zavedení závisí nejen na dostupnosti techniky, ale také na znalostech, zkušenostech a ochotě lidí učit se a využívat dostupné informace. Zaznělo to v rámci odborného webináře Digitalizace a inovace v zemědělství, který uspořádal Zemědělský svaz ČR.

Dvoufázová sklizeň je postupem, zajímavým jak pro množitele osiv, tak i pro klasickou výrobu merkantilu. Má spoustu výhod, k nimž patří také omezení sklizňových ztrát. Sběrací adaptéry pro dvoufázovou sklizeň vyrábí od roku 1993 také firma A. den Dekker & Zn. B.V. z Holandska, která s nimi má velké zkušenosti.

Vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, zemědělskou společností JTZE a. s. a Českou zemědělskou univerzitou zkoumá alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene v Česku adaptované na podmínky klimatické změny. Vědci v rámci výzkumného projektu „Pro ječmen“ ověřují regenerativní způsob pěstování se začleněním meziplodin a omezením zpracování půdy. Sledují vliv těchto opatření na změnu půdní vlastnosti, výnos i kvalitu zrna.

Autonomní pohyb strojů a vykonávání přesných pracovních operací, to jsou cíle k nimž směřují moderní technologie v průmyslu i zemědělství. Řada výrobců zemědělské techniky již nabízí robotické stroje, jejichž nasazení přináší úplně nový koncept agrotechniky. A občas se s autonomními stroji či roboty setkáváme i v komunální sféře. Větší rozšíření robotů v oblasti takzvané municipality ale bude ještě chvíli trvat, protože například autonomní sekačka jezdící v městském parku to je už taková třešnička na dortu, k níž by se časem chtěli propracovat i vývojáři firmy SMAUT Technology s.r.o.